O nás Kronika Fórum Hl. stránka

  Debaty:   Program Co bylo O sekci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DEBATY - PROGRAM


HOST: PETR POKORNÝ - ČESKÁ KRAJINA OD KONCE DOBY LEDOVÉ DO STŘEDOVĚKU

čt 17.1.2013 18:00 - 20:30, Sdružení Tereza, Haštalská 17

Tématem našeho setkání bude paleobotanika a paleoekologie. Bude nás zajímat, co se můžeme pomocí těchto vědních disciplin dozvědět o vývoji podoby české krajiny od poslední doby ledové do současnosti. Povídat si budeme o tom, jak Čechy podle výsledků vědeckých výzkumů vypadaly v době, kdy roční průměrná teplota byla o víc než deset stupňů nižší než dnes a severský ledovec sahal až k hřebenům Krkonoš, a jak se potom s oteplováním postupně měnily v kulturní krajinu. Ta procházela velmi složitým procesem dalších změn a změny nekončí ani dnes. Krajina poloviny 18. století se od dnešní české krajiny v mnohém liší, i když geologického času uplynulo velmi málo. Naučíme se rozeznávat rysy krajiny pravěkého zemědělce, středověkého rolníka, průmyslového dělníka 19. století, i charakteritiky krajiny, v níž prožíváme naši postmoderní současnost. Tím ale neskončíme. Dozvíme se mnohé i o metodách, z arzenálu paleobotaniky, které se pro popis vývoje krajiny používají. Pojďte proto na výpravu do geologické a botanické minulosti Česka.
Naším hostem bude Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.. Petr Pokorný se v Centru pro teoretická studia UK zabývá kvartérní paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK. Je (spolu)autorem řady knih, odborných a popularizačních článků (poslední zejména v časopise Vesmír). Věnuje se praktickému dialogu mezi přírodními a humanitními vědami. Hlavní okruhy zájmu: Kvartérní paleoekologie, vegetační historie a ekologie, vývoj krajiny - zejména krajiny kulturní, historická ekologie severní Afriky ap..

vede Milan


SEBEVRAŽDA OSOBY BLÍZKÉ

čt 24.1.2013 18:00 - 20:00, Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, místnost 242 (2. patro)

Seznámíme se s četností sebevražd, jejich příčinami a dopady, možnostmi prevence a pomoci pozůstalým. Zamyslíme se nad specifickou situací gay komunity - jedné z nejohroženějších skupin. Vyjdeme z prezentace sebevraždy, nejčastějšího druhu násilné smrti, a odrazíme se od jejího pojetí jakožto vraždy, kde je útočník zároveň jen jednou z obětí. Nahlédneme, jak tato duální role zemřelého komplikuje proces truchlení.

vede Honza


HOST: TOMÁŠ GLANC - RUSKÁ SPOLEČNOST SKRZE MODERNÍ RUSKOU LITERATURU

čt 14.2.2013 18:00 - 20:30, Sdružení Tereza, Haštalská 17

O současném Rusku se v médiích hodně a často píše. Většinou se však dozvíme pouze zprávy z makrosvěta vysoké politiky, diplomacie a hospodářství. Čím ale žije současná ruská společnost? Jaké trendy se v ní prosazují, jaké myšlenky diskutují? Jaký bude asi její další vývoj? Jednou z možností, jak si odpovědět na tyto otázky, je podívat se na Rusko skrze soudobou ruskou literaturu. Náš host, rusista a literární vědec Dr. Tomáš Glanc, s nás provede současným ruským, nejen literárním, světem.
Tomáš Glanc vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, absolvoval roční stáž v Ústavu pro českou a světovou literaturu Akademie věd . V letech 1988–1995 vedl Volné sdružení českých rusistů a stejnojmenný časopis. Od roku 1993 je zaměstnancem Filozofické fakulty Karlovy univerzity, čtyři semestry se účastnil programu doktorského studia na univerzitě v Kostnici. V letech 2000–2003 byl ředitelem Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK. Získal stipendia Fulbright Commission v USA a Alexander von Humboldt Stiftung v Německu. Krátce pracoval na pražské FAMU. V letech 2005–2007 byl ředitelem Českého centra v Moskvě, 2007–2010 působil jako vědecký pracovník na univerzitě v Brémách, kde koordinoval projekt srovnávacího studia paralelní kultury ve (středo)východní Evropě 60.–80. let 20. století a napsal na toto téma knižní studií, která se připravuje k vydání. Od roku 2010 působí jako hostující profesor na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Přednáší také na univerzitě v Basileji. Od konce 80. let se zabývá ruskou kulturou a kulturní teorií, obzvlášť současnou literaturou a výtvarným uměním, estetikou avantgardy, literární vědou, sémiotikou, později také ideologií slovanství a problematikou estetiky změněných stavů vědomí. K vydání připravil a přeložil výbor ze spisů Kazimira Maleviče (Brody 1997), dvě antologie textů Tartuské školy (Národní filmový archiv 1995, Host 2003, první ve vlastním překladu) a přednášky Romana Jakobsona z 30. let, které vyšly v Praze (Academia 2005) a v Moskvě (2011). Napsal řadu doslovů, studií a statí, publikovaných v Čechách i v zahraničí. Je členem redakčních rad časopisu Česká literatura a Novoje litěraturnoje obozrenije (Nový literární přehled, Moskva) a členem vědecké rady Slovanské knihovny. Připravil několik dokumentárních filmů pro Českou televizi. Přeložil monografii německé badatelky Renate Lachmann Memoria fantastika (Herrmann & synové 2002). Roku 2011 byl kurátorem výstavy Ruská ruleta v pražské Národní galerii. Knižně publikoval svoji disertaci Viděnije russkich avantgardov (Vidění ruských avantgard, Karolinum 1999) a Lexikon ruských avantgard (Libri 2005)".

vede Milan


HOST: STANISLAV KOMÁREK - MUŽ JAKO EVOLUČNÍ INOVACE

čt 4.4.2013 18:00 - 20:00, Sdružení Tereza, Haštalská 17

Jaké jsou etologie a životní strategie příslušníků mužského pohlaví u lidí i v živočišné říši? Jak vlastně fungují mužské society a co je jejich emocionálním tmelem? Nadchází v západní společnosti soumrak tradiční maskulinity a kam se vlastně stáhla či v co se proměnila? Jak se změnil stát, kdysi drsný a k obětem vyzývající Vaterland, ve všeobjímavě pečující Mutterland? Nejeví se islámský svět jako ohrožující hlavně proto, že v něm tato proměna neproběhla? Směřuje západní svět k pozvolnému "vyvanutí" a "ublahobytnění", souvisejícímu se stále nižší produkcí potomstva? Jak moc jsou rozdíly mezi pohlavími dané dědičně a v jakém rozsahu kulturně, nedochází vlastně paralelně s "krizí maskulinity" i ke "krizi femininity?

To jsou témata, která řeší ve své nové stejnojmenné knize biolog, filosof přírodních věd, esejista a spisovatel Stanislav Komárek. Na setkání Galesu ve čtvrtek 4.4. profesor Komárek své názory v knize publikované představí a rozvede. Přijďte se seznámit se zajímavým člověkem a probrat tématiku, která je nám blízká

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. rer.nat., je český biolog, filosof a spisovatel; autor svébytných esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga. Vystudoval biologii na Přídodovědecké fakultě UK v Praze, kde získal titul RNDr., krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu AV. Roku 1983 emigroval do Rakouska, kde získal r. 1984 titul Dr. rer. nat. Působil v Naturhistorickém museu, na Ministerstvu zemědělství a v Zoologickém ústavu Vídeňské university. Od roku 1990 působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, v letech 1996 - 2001 jako vedoucí katedry, externě učí též na Katedře estetiky a Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK, od roku 2003 je hlavním úvazkem členem Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK. Roku 1994 se habilitoval v oboru entomologie, roku 1997 získal doktorát v oboru filosofie výchovy, roku 2001 byl jmenován profesorem filosofie a dějin přírodních věd. .

vede Milan



Změna programu vyhrazena


Upozornění na
aktualizaci stránek:






WebZdarma.cz